Blog konvertity, který se nikdy nechtěl stát bloggerem

Eucharistie jako energeťák?

27. 8. 2012 23:11
Rubrika: Ze života

V první řadě bych rád uvedl, že kdybych si tento článek přečetl sám, popřípadě by mi podobný zážitek někdo vyprávěl, nejspíš si poklepu na čelo a nebudu mu přikládat příliš velkou váhu. Bůh má ale zvláštní smysl pro humor a tak mi dal prožít tuto zkušenost, o kterou bych se s vámi rád podělil.

 

Jak si možná někteří z vás všimli, na setkání ve Žďáře nad Sázavou jsem měl roli moderátora. To znamenalo běhat na pódium, běhat po pódiu a když jsem byl zrovna mimo pódium, tak vymýšlet, co že to na tom pódiu vlastně budeme další den říkat. Přiznám se, že po přípravném týdnu a po několika dnech moderování a ponocování nad klávesnicí jsem byl opravdu utahán, zmožen, unaven a vyřízen. S naději jsem očekával poslední den setkání, kdy pro mě tento (neuvěřitelně nádherný) úkol skončí. Náhoda tomu chtěla, že v noci ze soboty na neděli jsem toho moc nenaspal a tak jsem  ráno nastupoval na ,,prkna, která znamenají svět“ s modlitbou: ,,Bože, já už opravdu nemůžu, jestli to máme spolu nějak doklepat, tak mě prosím veď. Já už na to nemám.“ Světe div se, všichni jsme to zdárně (Žďárně) zvládli, i přes nepříjemné vedro a únavu.

Když pak přišla závěrečná mše, měl jsem problém dlouho stát, nešlo mi ani tolik zpívat a už jsem se těšil, až se při nejbližší příležitosti plácnu naprosto kamkoliv a usnu. Pak přišlo přijímání. Po přijetí Těla a Krve Páně jsem poodešel kousek od pódia, do stínu naší režijní buňky. Tam jsem chvíli klečel a modlil se. Když jsem pak zvedl hlavu a vstával, uvědomil jsem si, že veškerá únava opadla a já se cítil jak po několika hodinách spánku. Když teď píšu tento článek, mám v živé paměti dnešní noční cestu autem, kdy jsem do sebe lil jeden ,,energeťák“ za druhým. Tohle byla ale úplně jiná kvalita. Najednou nebyl problém zpívat, najednou nebyl problém naposledy vyběhnout před účastníky a rozloučit se nimi a panem arcibiskupem Graubnerem, najednou nebyl problém jít před pódium a zapařit si na poslední písničky od VeKy, KaPrů a Adorare.

Znovu a znovu si říkám, že se v tu chvíli stalo něco zvláštního. RedBull prý dodává křídla a ,,revitalizuje tělo i mysl“. Eucharistie obnovuje. Všechno.

Zobrazeno 1051×

Komentáře

lokinka

luxusní:)..a RedBull má po kšeftu :D

mari-anna

Občas se mi to stává taky :)

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz