Moje babička žije v jiné době. Nemyslím tím teď ani tak to, že nepochopí, že vysokoškolská skripta mohou být v počítači. Ani to, že se posouvají hranice vkusu a dobrého vychování. Dokonce ani to, že se mění pohledy na taková témata jako manželství, věrnost a podobně.
Moje babička žije v době, kdy mobilní telefon a komunikace po internetu není samozřejmostí. Mobil má, ale stálo nás i jí hodně práci naučit babičku, jak se vytočí těch pár čísel na mě, mamku, sestry a dědečka.
Moje babička tedy žije v době, kdy nemůže napsat - ,,víš co, něco mi do toho vlezlo, nemůžu se s tebou za hodinu sejít, jak jsme se domlouvaly." Moje babička žije v době, kdy když se domluví nějaké setkání, tak to prostě platí, pokud není opravdu vážný důvod pro změnu.
Jak se od ní liším já, s možností napsat půl hodiny před plánovaným srazem, že setkání ruším - i z hloupého důvodu, že se mi prostě nechce.
Přichází mi na mysl, jestli by nebylo fajn se chovat jako babička i teď. Dodržet vždycky čas schůzky, nerušit co je smluvené....
Pěkný článek.
I já mám dojem, že to spíš ne tvoje babičky, to my už žijeme v jiné době..... Rušíme, či měníme co se nám hodí a kdy.... Neumíme už se "jen tak" zastavit s lidmi, které jsme delší dobu neviděli, to už jim radši napíšeme sms či mail..... Nepíšeme dopisy, ale podle mě "neosobní" zprávy a vůbec mám dojem,že to prostě my už žijeme v jiné době a v některých ohledech mě to a až mrzí...... Ale pokrok asi nezastavíme, že???
Tím jsem nechtěla říct, že vše nové je "zásadně" špatné.....
A co se chovat jako babička a zároveň umět dobře používat vymoženosti doby, ;-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.